Jiný kraj, jiný jazyk

9.1.2014 - O studiu jazyků

„Suší, suší, neni velký. Se srazí. Kvalita, kvalita.“
 
Bavíte se? Profláknutých dialogů z vietnamských tržnic najdete na internetu desítky. A téměř každý z nás má i osobní zkušenosti, kterými pak v citacích s patřičným přízvukem baví společnost. Pobavili jste ale někdy společnost vlastní trapnou konverzací v cizím jazyce?
 

Jazyková vybavenost obyvatel

Pravdou je, že i našinec, který se nezabývá jazykovědou tuší, že s úrovní znalostí cizích jazyků na tom jako krajina asi nebudeme nejlépe. Bohužel tuto skutečnost potvrzují seriózní výzkumy, procenta jazykově (konverzačně) vybavených obyvatel zemí Evropské unie uvádějí například webové stránky LanguageKnowledge.eu, které citují data z Eurobarometru (2012).
Pro představu - na Maltě mluví angličtinou 62,3% obyvatel. Ve Švédsku umí anglicky 54% dospělých, v Dánsku 53%, Finsku, 45,3%, na Kypru 43,1%. Na druhém konci spektra je například Itálie se znalostí angličtiny u dospělé populace 13,7%, Slovensko 12,8%, Maďarsko 12,4%, Bulharsko 12,3%.

Na jaké příčce jsou s jazykovou vybaveností Češi?

Ptáte se, kdy konečně přijde na řadu Česko? Teď. To číslo je 11,75%. Co se týče znalosti angličtiny, jsme na chvostě Evropské unie a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v blízké budoucnosti změnit. Což je fakt, který je v přímém protikladu s tím, že znalost cizích jazyků je ve snaze udržet se v globální soutěži nevyhnutelností.

Souvislosti mezi procenty anglicky “gramotných” dospěláků v Česku a praktickým životem běžného dne by se daly napsat na dvě stě normostran a pořád by toho nebylo dost. Pravdou je, že velká část obyvatelstva ke svému každodennímu osobnímu nebo pracovnímu fungování cizí jazyk nepotřebuje. Je ale zajímavé se zeptat, proč tomu tak je. Jestli byla nejdříve slepice a pak vejce nebo naopak. Jestli ten jazyk nepotřebují právě proto, protože ho neovládají a do situací, kdy by ho potřebovali se tím pádem běžně nedostávají.

Zvyšování konkurenceschopnosti

Kdo ví, jak by vypadala naše konkurenceschopnost na evropském trhu, kdybychom mluvili anglicky všichni. Je to čistá teorie, odpovědi na tuto otázku se nedočkáme. To, co na evropském trhu z hlediska konkurenceschopnosti cítíme naopak bolestně prakticky, jsou bariéry. A nejsou to ledajaké bariéry, jsou to bariéry komunikační, čili ty, na kterých stojí a padá pozice jednotlivce na pracovním trhu stejně jako pozice krajiny na trhu evropském. A do doby, než se propracujeme v žebříčku cizojazyčné gramotnosti na vyšší příčku, se tato smutná skutečnost ani nemá důvod změnit. 
 
 Autor: Xénie Křížová
 




Zpět na přehled článků
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.
highslide

Pomůžeme Vám s výběrem kurzu